Elévové na Vánočním turnaji v Hodoníně

V sobotu 14.12. jsme s našimi elévy vyrazili do Hodonína, kam jezdíme velice rádi. Hrál se další ročník Vánočního turnaje, kde náš tým prostě nemohl chybět.

Turnaje se zúčastnilo šestnáct týmů. Naše děti, jejichž sestava byla notně poznamenaná probíhající virovou epidemií ve Šternberku a okolí byly nalosované do šestičlenné skupiny, z nichž pro nás byl známý jen Přerov. Přivítali jsme to, protože na takových turnajích je dobré poměřit své síly a schopnosti s týmy, se kterými bychom se během roku nepotkali.

Prvním soupeřem byl domácí Hodonín. Zápas začal v ostrém tempu, které nejen že nepolevovalo, ale naopak se stále stupňovalo. Prohrávali jsme, ale děti se brzy oklepaly a tempo hry vyrovnaly. Zápas se nám podařilo vyrovnat a nakonec jsme zvítězili. Další turnajovým soupeřem byla Karviná. Naše děti opět hrály ve velkém tempu, kde nebyl čas dovolit si žádnou chybu. Na hřišti se odehrávaly velmi pěkné souboje a hra se přelévala z jedné poloviny na druhou. Dlouho jsme drželi naděje na nerozhodný výsledek, ale smolný gól těsně před koncem zápasu rozhodl o naší porážce. I zde ale musíme děti pochválit za bojovný výkon a velké nasazení. Nejhezčí zápas – i podle hodnocení rodičů – jsme sehráli s brněnskými Židenicemi, za které nastoupil jejich dívčí tým, hrající velmi krásný florbal. Hra byla opět v tempu, které nemůžeme nazvat jinak, než opravdu vražedné. Brněnské dívky hrály více než svědomitě a odpovědně. Jejich hra nám dělala velké potíže, ale naše děti – nevíme kde – našly nějaké palivo a zapnuly takovou forsáž, že se na hřišti děly věci nevídané.  Byli jsme to my, kdo udával gólové tempo, které Brno stále dotahovalo. Nakonec zápas skončil remízou. Důležitou oporou byl náš brankář Vašek, který pochytal co mohl. Hned po tomto zápase nás čekal Přerov. Boj to byl nádherný na obou stranách a naši elévové bojovali jak lvi. Bohužel jsme na začátku druhé půle dostali v rychlém sledu dva smolné góly a i přes velkou snahu a předvedenou bojovnost, jsme prohráli o gól. Velkou motivátorkou se ukázala v tomto zápase naše nová trenérka Hedvika, která našim dětem hodně pomohla a dokázala vyřešit i určité sporné situace s rozhodčím. Posledním soupeřem nám byl tým s názvem Orlicko-třebovsko. Bojovali jsme, ale na našich hráčích byla vidět únava. Prohráli jsme, ale ani za tuto porážku nemůžeme dětem vyčítat nic. Poslední zápas byl do poloviny velmi vyrovnaný, ale v závěru druhé půle už docházely síly.

Celý turnaj jsme totiž odehráli v osmi dětech, což ve srovnání s ostatními byl suverénně nejmenší počet. Nemoci vyřadily nejen hráče, kteří nejeli, ale omezovaly i hráče, kteří do Hodonína dojeli. Střídání stíhalo střídání a naše děti na hřišti nechaly opravdu vše. Hráli jsme na dva obránce, kteří se navzájem střídali a na pět útočníků, kteří jeli jak namydlený blesk. Nemůžeme jinak, než před dětmi smeknout a srdečně poděkovat za jejich obrovský výkon. I když jsme ze skupiny nepostoupili, na výkon dětí můžeme být právem hrdí.

Chci také srdečně poděkovat rodičům, kteří nás na turnaji doprovázeli a fandili.

Evžen Mikolajek trenér